Nejsou peníze? Škrtneme vrtulníkové letectvo!

foto: ČTK

Vojsko zvažuje úplné vyřazení vrtulníků

Zdroj: E15.cz

Autor: Pavel Otto | Publikováno 8.6.2010 7:41

 

České armádě bude v příštím a přespříštím roce chybět po dvou miliardách korun na provoz letecké techniky a výcvik pilotů. Napjatá situace je zvlášť u vrtulníkového letectva, které může do dvou let prakticky zaniknout. Vyplývá to z analýzy velitelství společných sil, kterou má deník E15 k dispozici. Podle ní jsou tři možná řešení: Přerozdělení peněz v rámci rezortu obrany, snížení počtu a odprodej techniky nebo její úplné vyřazení z provozu.

„Nejradikálnější varianta předpokládá propuštění osmnácti stovek vojáků, z čehož by piloti tvořili zhruba desetinu. Například by zcela zanikla vrtulníková základna v Přerově,“ uvedl vysoce postavený důstojník, který si přál zůstat v anonymitě. Vzdušné síly by přestaly provozovat dokonce i nové ruské vrtulníky Mi-24/35 a Mi-171, které byly vybaveny západními přístroji.

Tyto stroje jsou navíc velmi žádány v Afghánistánu, takže by Česko muselo přehodnotit své závazky vůči NATO. „Pokud nebudou nalezeny úspory, u vrtulníkového letectva zaznamenáme nevratný dopad na stavy leteckého i pozemního personálu a zmaření investic do nákupu a modernizace techniky,“ dodal nejmenovaný důstojník.

Kromě vrtulníků by skončily i cvičné L-39 Albatros, naopak s bitevníky L-159 armáda nadále počítá. V provozu zůstanou i nové airbusy a letouny CASA. O místa se nemusejí obávat ani piloti nadzvukových gripenů.

Pozemních sil by se úsporné kroky tak drasticky nedotkly. Vyřazeny by byly dva dělostřelecké radiolokátory Artur, které obsluhují čtyři desítky vojáků.

Jak bude ministerstvo obrany situaci řešit, není jasné. Loni muselo kvůli rozpočtovým škrtům propustit tři tisícovky vojáků a občanských zaměstnanců. Zároveň však čelí kritice za nákup obrněných transportérů Pandur, letounů CASA a vozidel Iveco, za něž utratí přes dvacet miliard korun.

 

 

Vrtule nebo křídla?

 Autor: Jiří Kohout

            Se zájmem jsem si přečetl článek ze dne 8.6.2010 publikovaný na webu E15.cz

Následně jsem zaregistroval informace, kde armáda tento článek popírá. Zde je citace vyjádření mluvčí MO:

Ministerstvo obrany musí uvést na pravou míru informace, které se objevily v tisku ve dnech 8. a 9. června 2010 týkající se údajné potřeby rozpočtových škrtů v resortu ve výši 4 miliard korun.

Tyto informace se odvolávají na analýzu velitelství společných sil, kde je mj. uváděno, že se počítá s propuštěním 1 800 vojáků, zrušením vrtulníkové základny v Přerově nebo prodloužením rotace zahraničních bojových misí z nynějšího půl roku na dvojnásobek.

Všechny tyto informace se nezakládají na pravdě a Ministerstvo obrany je důrazně popírá. Analýza z května 2009 je pouze jednou z pracovních verzí, která nikdy nebyla vedením resortu Ministerstva obrany projednána, schválena a naopak byla vrácena k přepracování. Nelze ji tedy v žádném případě považovat za relevantní dokument.

Lucie Kubovičová, tisková mluvčí MO

Dovolím si se zmiňovanou informací MO trochu polemizovat.

Spekulace o finanční nedostatečnosti armády nejsou nové. Pokud vezmeme v potaz všechny reformní kroky od dob ministra Tvrdíka, potom všechny reformy byly optimalizační a všechny do jedné se přizpůsobovaly změněným zdrojovým rámcům. Pokaždé a to bez vyjímek, byl tento zdrojový rámec menší a menší.

            Pokud se dobře pamatuji, jako voják v činné službě jsem jenom s podivem sledoval co všechno dokázala armáda zcela nekoncepčně a lehkovážně hodit přes palubu.  

Jsme v kategorii letectvo a tak se hlouběji podíváme na vrtulníkové letectvo

Tato část armádního letectva byla všemi reformami velmi krutě poznamenána. Velení letectva nedokázalo možná ani nechtělo čelit masivním odchodům létajícího personálu. Posledních 7-8 let mohlo odejít až ke stovce aktivních letců do výsluhy. Je nutno si uvědomit, že výcvik pilota je v porovnání s ostatními složkami armády suverénně nejdražší. Doby kdy bylo pilotů nadbytek jsou již dávno pryč. V dobách cca pět let zpět již mělo velení letectva velmi obezřetně zvažovat personální politiku. Jenže v té době se s lidmi nešetřilo a převažoval zcela neekonomický názor GŠ -  kdo vystupuje proti koncepcím, bude z armády vyhozen. Rebelové musí pryč, poškozují armádu. Nikoho v té době nezajímala hodnota vyhazovaného pilota. V médiích se tito ekonomičtí géniové blýskli názorem, že je to přirozená obměna. Hodnota pilota je dána cenou jeho výcviku a zkušenostmi. Jsou to 100 miliónů korun, které generály vůbec nezajímaly. Byla to právě tato rozhodnutí, která velkou měrou poškodila AČR.

Nekoncepčními a neekonomickými kroky se pomalu připravovalo pozadí dnešních  problémů ve vrtulníkovém letectvu. Těchto nekoncepčních kroků bylo více. 

Jedním z velmi neekonomických a strategických rozhodnutí GŠ lze také hodnotit je dovoz absolutně holých a nevybavených vrtulníků Mi24/35 a Mi17/171Š. Jako malý stát v srdci Evropy jsme si vytvořili letectvo, které se opírá o vrtulníky na hranici kategorie „těžký vrtulník“ a z toho pro nás také vyplývají jisté ekonomické konsekvence promítající se do velmi vysokých provozních výdajů. Navíc vyvstala nutnost tyto stroje modernizovat, jenž výhodnost deblokace dluhu v Rusku téměř anuluje. Tyto stroje se pomalu stávají danajským darem. Navíc se v armádě rozmohlo vyřazování lehkých vrtulníků z provozu a škrtají se jejich provozní výdaje a přelévají se do těchto těžkých a provozně dražších strojů.  Byť je provozování malých vrtulníků nepoměrně levnější a je jejich osud v armádě zpečetěn. Tento malý stát, obzvláště v ekonomické krizi, při výpadku příjmů do státní kasy, nemůže takto koncipované letectvo finančně utáhnout. To platí i pro letecký výcvik v Pardubicích, kde se piloti učí základům létání na Mi-17. Transportní úkoly a kroužení leteckých elévů se odehrává výlučně na velkých a těžkých vrtulnících. Tímto trpí celé letectvo.

Vznikla zcela absurdní situace, která prodražuje letecký výcvik armády nad únosnou mez. 

Pro další neekonomičnosti nemusíme daleko. Jsou dostatečně známy snahy přerovského velení o jednobarevnou letku a celé letiště pro letku Mi - 171Š. Opět realizováno reformou a výsledek? Absolutně neekonomický provoz armády na letišti Přerov. Postačí srovnat cenu letové hodiny na Sokolu W-3A byla 40 tisíc korun a cenu letové hodiny Mi - 171Š jenž je zhruba kolem 100 tisíc. Raději ani nezmiňuji cenu letové hodiny vypočítanou ze vzorce: Celkové roční náklady na vrtulníkovou základnu / počet letových hodin. Zřejmě by šlo o astronomickou částku. Tento krok naopak stabilitu přerovského letiště ohrozil. Jeho provoz je pro armádu v této konfiguraci velmi neekonomický.

Nelze přehlédnout závazky k alianci v Afghánistánu, kdy jsme se rozhodli poskytnout tři vrtulníky pro alianční síly. Je to úctyhodný a chvályhodný počin, ale financování tohoto projektu bylo od počátku problematické a na hraně ekonomických schopností armády a státu. Skluzy v modernizaci jsou dostatečně známy a ledascos naznačují. Kvůli tomuto projektu jsou ve finále finančně nekryté generální opravy na Sokolech a velmi omezený ostatní letový provoz. Momentálně se dá tvrdit, že vrtulníkové letectvo kolabuje jak finančně tak i personálně, díky třem českým vrtulníkům v Afghánistánu. Bojové letectvo prostě něco stojí a to by snad měli vojenští stratégové vědět. 

Místo aby se šetřilo a dbalo se na ekonomický aspekt celé problematiky, tak se pouze realizují arogantní rozhodnutí NGŠ a MO včetně posledního reformního kroku a dále se rozhazují  miliardy

            V tomto kontextu lze vyjádření tiskové mluvčí přirovnat k pštrosímu efektu. Pokud paní mluvčí nevidí papír, kde je napsáno, že armáda a armádní letectvo má vážné ekonomické problémy, potom bude tvrdit, že armáda nemá ekonomické problémy. Analýza nebyla projednána, proto problémy v ní citované neexistují. Já bych to také v zaměstnání za 40 tisíc tvrdil i kdyby to nebyla pravda. Proč přijít o dobrou práci? K těmto ekonomickým zrůdnostem v armádě velkou měrou přispívá nekompetentnost ministrů a to dlouhodobě a jejich vliv na tiskové prohlášení je nepřehlédnutelný.       

Ovšem realita je celkem jinde a nelze ji již dlouhodobě zastírat. Především ta ekonomická. Zřejmě poslední volné armádní finance ministr, povoláním lékař, rozházel na pochybné projekty. Na tak pochybně realizované projekty, že se i Evropská unie začíná ozývat.  Tyto finance již nikdy nebudou použity na stabilizaci armády a ta ať bude chtít nebo ne, bude muset opět něco rušit, aby pokryla takto nesmyslně nastavené vysoké provozní výdaje letectva. Všechny rezervy jsou již vyčerpány. Po volbách tlak na zeštíhlení finančního rámce armády ještě zesílí.     

Na závěr si dovolím jednu téměř filosofickou otázku. Pokud nemáme dostatek prostředků na provoz vrtulníků, nebylo by pro stát ekonomicky i bezpečnostně přínosnější zrušit stíhací letectvo a tyto prostředky přednostně použít na provoz vrtulníků?

Domnívám se, že tato země potřebuje vrtulníky více než stíhače, byť jde o velikou prestiž státu. Pragmaticky konstatováno - Gripeny nám při povodních nepomohou.

Minimálně vrtulník W-3A Sokol by mohl odvést hodně práce jak s IZS tak i pro levnější výcvik pilotů armády.

 

Jiří Kohout 

 

Komentáře k těmto článkům můžete psát ve fóru tohoto webu.