Příkaz velitele 243. VL 24. zDL Praha-Kbely pplk. Ing. Petra Kratochvíla

Jedním ze znaků byrokracie je snaha regulovat téměř vše, co se dá. 
Jedním ze znaků mdlého rozumu je snaha regulovat to, co zdravý rozum je schopný regulovat sám.
Jedním ze znaků snahy o zvýšení vlastní důležitosti je snaha řídit i věci mimo vlastní kompetenci.

V příloze pod článkem najdete dílo pplk. Ing. Petra Kratochvíla – velitele 243. vrtulníkové letky 24. základny Dopravního Letectva Praha Kbely.
Jedná se o tzv. „Příkaz velitele“. Je to jistě terminus technicus, nicméně velitel z větší části vydává rozkazy nebo nařízení. Za 20 let služby v armádě jsem neměl tu čest se s něčím podobným setkat, ale budiž.

K bodu č.1):
„Velitel posádky v 8:30 h provede osobně konzultaci meteorologické situace s dozorčím synoptikem“.
Pplk. Kratochvíl se zřejmě domnívá, že jeho podřízení jsou mentálně poněkud zaostalejší.

Povinnost vyhodnotit meteorologickou (podle směrnice LZS a SAR synoptickou) situaci stanoví :

a) článek č. 6.5. Směrnice pro činnost LZS a SAR (stanoviště Plzeň-Líně a Praha-Kbely) Ev.č. 307/1-1/2009-8407 ze dne 1.6.2009, schválené a podepsané velitelem VÚ 8407 Praha-Kbely plk. Ing. Josefem Bejdákem. Mimochodem též impozantní dílo jistě schopného a v současné armádě perspektivního člověka s bystrým úsudkem. Být škodolibý, popřál bych armádě víc takových odborníků.

b) článek č. 38 Předpisu pro létání Let-1-1 z 11. října 2005 schválený Náčelníkem Generálního štábu AČR generálporučíkem Ing. Pavlem Štefkou.

….no a za cé impozantní přípis pplk. Kratochvíla. To by bylo, aby to těm zatvrdlíkům jasné nebylo…..

Pokud snad je zámyslem to, aby došlo k osobnímu setkání velitele posádky vrtulníku s dozorčím synoptikem, je to chvályhodný počin k utužování kolektivu na letecké základně. Více jak 10 let stačila konzultace po telefonu a najednou tam bude pilot běhat pokaždé, když uvidí mráček, nebo jen v 8:30?

K bodu č. 2):
Tento bod je ukázkou erudovanosti a odbornosti svého autora, a není k němu již téměř co dodat. To bych ale nesměl být rýpal, abych nenašel i zde chlup.

Co tedy tomuto bodu závistivě vytýkám:

a) vzhledem k rozsahu problematiky se domnívám, že by rozpis do jednotlivých bodů měl končit písmenem Z. Chybí zde např. úprava problematiky kdo komu a čím utře ústa po konzumaci stravy, kam se zbytky nápojů, jak se má zachovat kuchařka po obdržení informace o hotovostním vzletu atd…

b) je mi utajeno, co autor myslí „smluveným znamením“. Doufám, že jím nejsou kouřové signály ze zapálených pneumatik armádního speciálu Airbus A-319CJ.

c) kdy se tedy nají posádka vrtulníku, v době plnění jiného úkolu zřejmě jediného řidiče schopného splnit tak náročný úkol, jakým je závoz stravy?

d) je velitel 243. letky nadřízeným řidiče VÚ 8407?

Závěrem snad jen nepatrná poznámka:
Povšimněte si, že toto gigantické dílo s číslem 1/2009 spatřilo světlo světa dne 10. června 2009. Je škoda, že autor není činorodější. Svět je tímto „lenošením“ ochuzen o skutečné armádní perly. Jen se ale domnívám, že z těchto perel nevznikne krásný a drahý náhrdelník, ale spíš jen šaškovský nos.

 

 Komentáře k tomuto článku je možno psát ve fóru webu.