Zásah armádní LZS 2. července 2009 u Drahotínského rybníku ve Zruči u Plzně

2. července 2009: 
Jednasedmdesátiletý muž utonul v Drahotínském rybníku ve Zruči u Plzně. Snažil se z vody vylovit model letadélka, který mu tam spadl. Když k němu doplaval, zmizel pod hladinou, oznámila záchranářům svědkyně. "Hasiči muže vytáhli na břeh a lékař ze záchranné služby se ho marně pokoušel oživit," uvedla mluvčí hasičů Alena Marešová. Podle zatím nepotvrzených zpráv postihla muže ve vodě srdeční příhoda. Už v minulosti měl problémy se srdcem. Na místě jsou policisté. "Šetříme to jako nešťastnou náhodu," řekl Josef Aubrecht z policejního ředitelství Plzeň-sever.
Tolik zpráva serveru novinky.cz.

 Je 2. července 2009 devět hodin a dvacet dva minut dopoledne, když posádka vojenského vrtulníku W-3A Sokol Letecké Záchranné Služby na stanovišti Líně u Plzně dostává signál ke vzletu. Službukonající lékař sdělí posádce místo určení a o jaký případ se jedná. Podle prvních informací se letí k utonulému. Je devět hodin a dvacet pět minut, když se vrtulník odlepí od země. V devět hodin a třicet dva minut je již vrtulník na místě a posádka spatří asi metr pod hladinou lidské tělo. Na místě neštěstí je posádka vrtulníku jako první. V devět hodin a třicet pět minut vrtulník po přistání na břehu rybníku vypíná motory. Teprve za další tři minuty přijíždí lékařská záchranka a po chvíli i policie a hasiči. Posádka vrtulníku ukazuje místo, kde spatřila utonulého. V devět hodin a čtyřicet minut, po marné snaze nalézt utonulého, opět vzlétá vrtulník, aby navedl záchranáře na správné místo. Je devět hodin a padesát minut, když je utonulý muž dopraven na břeh.

 Posádku vrtulníku W-3A Sokol LZS Líně tvoří dva piloti, palubní technik, lékař a zdravotní sestra. Do 31. května 2009 byl na stanovišti Líně u Plzně přítomen i armádní vrtulník zabezpečující službu SAR. Jeho posádku tvořili dva piloti, palubní technik a dva záchranáři. Bylo zvykem, že když vrtulník SAR neplnil žádný úkol, jeden ze záchranářů doplnil v případě potřeby posádku vrtulníku LZS. Od 1. června byl ale vrtulník SAR přesunut do Prahy na letiště Kbely.

 Onoho 2. července dorazil vrtulník na místo neštěstí v 9:32, ale účinná pomoc se postižené osobě dostala až za dalších cca 18 minut.

 V případě, že by nebylo 2. července 2009, ale třeba 2. května, byla by situace následující: 
- 9:22 výzva ke vzletu
- 9:25 vzlet vrtulníku
- 9:32 nalezení postižené osoby
- 9:33 až 9:34 poskytnutí účinné pomoci

 V konkrétním případě z 2. července by s největší pravděpodobností nebylo postiženému muži stejně již pomoci, ani kdyby na palubě vrtulníku byl přítomen vycvičený záchranář. Ale…
Ale v jiném případě možná ano.

 Vkrádá se na mysl pár otázek:
- Kolik finančních prostředků ušetřila armáda přesunutím vrtulníku SAR z Líní do Kbel, když na letišti v Líních stejně zůstal i nadále umístěn vrtulník LZS s potřebným technickým zázemím?
- Co je skutečným důvodem přesunutí vrtulníku SAR do Kbel, když v tomto regionu je schopna zabezpečit službu SAR se svým vrtulníkem Policie ČR a v případě jeho plnění jiného úkolu je možno nasadit vrtulník právě z letiště Líně?

 Jen malá poznámka na okraj. Onoho 2. července byl vznesen požadavek na vzlet armádního vrtulníku SAR. Avšak po obdržení informace, že by se na místo neštěstí dostal až za dalších 40 minut, bylo od tohoto požadavku upuštěno.

 Nezbývá než konstatovat, že to, co opravdu funguje a je svou kvalitou na vysoké úrovni, se pro normálního člověka z naprosto nepochopitelných důvodů ruší. Kdysi existoval v Líních u Plzně vynikající záchranný útvar se špičkově vycvičeným personálem. Vždy když se to hodilo, armádní velení se nezapomnělo tímto útvarem pochlubit. Bohužel situace v armádě se změnila a k veslu se dostala skupina lidí, kterým krom jich samých není nic svaté. Skupina rádoby odborníků se zahraničí školou, ze které si bohužel přinesli jen pocit vlastní nadřazenosti a nepostradatelnosti. Situace ne nepodobná té, kdy se říkávalo – mlč, v Rusku jsi nebyl.

 Současná armáda je přívětivá povětšinou pro lidi, kteří sice nic moc neumí, často mnohému ani nerozumí, proto raději nic moc nedělají a z toho důvodu také téměř nic nepokazí, proto jsou také chváleni a povyšováni, nadřízeným kývnou na kdejaký nesmysl, nezapomenou se vždy včas a náležitě uklonit a rychle si osvojí názory právě toho, kdo je jejich nadřízený. Katastrofa nastane až v případě, kdy se právě tito lidé dostanou na posty, kde je jim umožněno rozhodovat.

 

Komentáře k tomuto článku je možno psát ve fóru webu.