Změny hodností k 1. lednu 2011 - další podraz MO na vojáky.

 

Změny hodností k 1. lednu 2011 – další podraz MO na vojáky.

 

Dnem 1.1.2011 nabývá účinnosti část novely zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, provedená zákonem č. 272/2009 Sb. Jedná se o změnu v hodnostních sborech a hodnostech. Vzhledem k tomu, že se rozšiřují hodnostní sbory o mužstvo a poddůstojníky a naopak zaniká hodnostní sbor rotmistrů, někteří vojáci budou mít od 1.1.2011 hodnost nižší a někteří naopak hodnost vyšší.

Samotný způsob změny hodností od 1.1.2011 je upraven v čl. II. zákona č. 272/2009 Sb.. Stručně se dá říci, že voják, který je zařazen do hodnostního sboru a jmenován do hodnosti podle zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném do 31.12.2010, se zařazuje do hodnostního sboru a přísluší mu hodnost podle zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2011, a to např. podle činnosti stanovené prováděcím právním předpisem - Nařízením vlády o seznamu činností vojáků z povolání stanovených pro jednotlivé hodnostní sbory a vojenské hodnosti.

Toto na první pohled jednoduché řešení přechodu na nové hodnosti v sobě ale skrývá jedno zásadní úskalí. A sice to, že v případě, že vojákovi má být hodnost snížena, je podle § 7 odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb. potřeba jeho souhlasu s tímto snížením hodnosti.

Aby celá věc nebyla tak jednoznačná, vymyslelo si Ministerstvo obrany (jako zpracovatel a předkladatel novely – zákona č. 272/2009 Sb.) způsob, jak tento souhlas vojáka se jmenováním do nižší hodnosti zdánlivě obejít. Tato snaha o snížení hodnosti bez souhlasu vojáka je ukryta např. ve formulaci čl. II bodu 1 zákona č. 272/2009 Sb. ve kterém se píše, že voják  „…se zařazuje do hodnostního sboru a přísluší mu hodnost…“ v bodu 2 „…zařazuje do hodnostního sboru čekatelů a přísluší mu hodnost…“ resp. v bodu 3 „…přísluší mu hodnost…“. Ministerští úředníci si tuto formulaci vykládají zřejmě tak, že změna (i snížení) hodnosti u konkrétního vojáka je dána přímo zákonem, nejedná se tedy o jmenování do nižší hodnosti, a proto není nutný souhlas vojáka a změnu hodnosti služební orgán vojákovi pouze oznámí při personálním pohovoru (např. čl. IV bod 1.2. a bod 2.1. Pokynů - viz níže a příloha pod článkem).

Již i podle současného znění zákona (§ 6 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb.) "...každému služebnímu zařazení odpovídá stanovená hodnost." A přesto jsou vojáci vždy do těchto hodností služebními orgány jmenováni (§ 7 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb.) a jmenování do nižší hodnosti je podmíněno souhlasem vojáka (§ 7 odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb.). Dnešní tvrzení MO, že hodnost je dána přímo zákonem a není tedy potřeba souhlasu vojáka se jmenováním do nižší hodnosti, neobstojí.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 221/1999 Sb. je voják podle splněných kvalifikačních předpokladů zařazen do hodnostního sboru a je jmenován do vojenské hodnosti. Podle § 7 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb. je voják do hodnosti jmenován služebními orgány. Podle § 7 odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb. „Vojáka lze s jeho souhlasem výjimečně jmenovat do nižší hodnosti, než které v průběhu služebního poměru dosáhl.“ Případné povyšování se rovněž vždy dělo a děje jmenováním do hodnosti vyšší. Z předchozího plyne, že určení vojáka do hodnosti se vždy provádí jmenováním vojáka příslušnými služebními orgány do této (nižší i vyšší) hodnosti.

Nikde v ustanovení čl. II zákona č. 272/2009 Sb. také nenajdeme, že v případě jmenování vojáka do hodnosti nižší se ustanovení § 7 odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb. (souhlas vojáka) nepoužije. Není tedy žádný důvod ustanovení  § 7 odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb. ignorovat.

Ministerstvo obrany – sekce personální vydalo „Pokyny k realizaci změn vojenských hodností k 1. lednu 2011“ (dále jen Pokyny). Jedná se o velmi zajímavé dílo. Jak je již u úředníků Ministerstva obrany tradicí, s platným právním řádem si hlavu příliš nelámou a k některým „úletům“ se i sami doznávají. Podíváme se tedy na některá ustanovení Pokynů poněkud blíže.

Tak třeba článek IV bod 2: Systemizované místo, na kterém je voják zařazen, se dnem 31. 12. 2010 ruší, má jako jednu z variant řešení bod 2.2.2. který je následujícího znění: Voják má být nově zařazen na systemizované místo s výkonem činnosti podle NV „řízení, obsluha a údržba speciální vojenské techniky (starší řidič – specialista)“. Pro toto systemizované místo je stanovena hodnost četař. Jedná se tedy o jmenování do vyšší vojenské hodnosti, než která by jinak vojákovi k 1. 1. 2011 náležela a není proto podmíněna souhlasem vojáka. I zde se proto jedná o změnu hodnosti „ze zákona“ a služební orgány postupují analogicky podle bodu 2.1.“

Co si asi každý hned všimne je, že ministerští úředníci sami dali rovnítko mezi jmenování do vyšší hodnosti a změnu hodnosti „ze zákona“. Voják tedy bude příslušným služebním orgánem do vyšší hodnosti jmenován, a to proto, že tak stanoví zákon. 

Dále v bodu 2.2.2. sami ministerští úředníci poukazují na tu skutečnost, že jmenování do hodnosti vyšší není podmíněno souhlasem vojáka. Z toho lze jedině dovodit, že jmenování (změna ze „zákona“) do hodnosti nižší, souhlasem vojáka podmíněno je a úředníci MO si jsou tohoto vědomi.

Pozornosti nemůže uniknout ani fakt, že sami ministerští úředníci dávají do uvozovek důvod změny hodnosti - „ze zákona“.

Jak si představují ministerští úředníci ve svých Pokynech přechod na nové hodnosti a vyžádání si souhlasu vojáka se snížením hodnosti si ukážeme zde:

V čl. IV bod 1.2. se píše: „hodnost se vojákovi mění (snižuje nebo zvyšuje, pozn. autora) v závislosti na vykonávané činnosti podle NV. Změnu hodnosti oznámí služební orgán vojákovi při personálním pohovoru. Příslušný služební orgán vydá k realizaci přechodu na novou hodnost rozkaz ve věcech personálních.“

V čl. IV bod 2.1. se píše: „voják má být k 1. lednu 2011 zařazen na systemizované místo se stejnou činností, např. „řízení, obsluha a údržba vojenské techniky (starší řidič)“. Pro tuto činnost stanoví NV hodnost desátník. V současné době má hodnost rotný.V rámci personálního pohovoru o novém služebním zařazení jej příslušný služební orgán informuje také o změně hodnosti k 1. 1. 2011 včetně toho, že se jedná o změnu hodnosti „ze zákona“. Následně se vydá rozkaz ve věcech personálních o změně hodnosti a novém služebním zařazení.“ 

Služební orgány se evidentně nehodlají obtěžovat s dodržováním § 7 odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb. a žádat vojáka o souhlas se jmenováním do nižší hodnosti, ale jen tuto změnu hodlají oznámit, resp. o ní informovat. 

Skutečnost, že se opravdu jedná o jmenování do vojenské hodnosti, přiznávají sami ministerští úředníci již v úvodu Pokynů, kde se píše:

Dnem 1. ledna 2011 nabývá účinnosti část novely zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání (dále jen zákon), která se týká zařazení vojáků z povolání (dále jen voják) do hodnostního sboru a jmenování do vojenské hodnosti (dále jen hodnost). Podle přechodných ustanovení zákona č. 272/2009 Sb., kterým byl zákon novelizován, jsou stanoveny 3 režimy přechodu na nové hodnosti.“

Pokud je v čl. II bodu 1 zákona č. 272/2009 ohledně změn hodností od 1.1.2011 použita formulace „…se zařazuje do hodnostního sboru a přísluší mu hodnost…“, v bodu 2 „…zařazuje do hodnostního sboru čekatelů a přísluší mu hodnost…“ resp. v bodu 3 „…přísluší mu hodnost…“ znamená to, že v průběhu roku 2010 musí příslušné služební orgány jmenovat vojáka do zákonem stanovené hodnosti s účinností této změny ode dne 1.1.2011.

Pokud by se skutečně mělo jednat o změnu hodnosti ze zákona, bylo by zcela zbytečné  ohledně změny hodnosti provádět s vojáky jakékoli personální pohovory při kterých by se jim změna hodnosti oznamovala. Tato změna by se zrealizovala zcela nezávisle na služebních orgánech. Vydávání personálních rozkazů ohledně změny hodností by bylo zcela nadbytečné a bez jakýchkoli právních důsledků.

Nezbývá než se domnívat, že ze strany Ministerstva obrany se jedná o podraz na vojáky, když ignoruje zákonné ustanovení o nutnosti souhlasu vojáka se snížením jeho hodnosti. Nebudeme si ale ani nalhávat, že je to poprvé. Spíš se zdá, že takovéto podrazy má Ministerstvo obrany v popisu práce.

 

Lze tedy shrnout, že v případě „změn vojenských hodností k 1. lednu 2011“ může ke změně hodnosti dojít jedině jmenováním vojáka do jiné než stávající hodnosti a v případě jmenování do hodnosti nižší je tedy nutno si vyžádat souhlas dotčeného vojáka v souladu s § 7 odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb..

 

Vzhledem k tomu, že v současné době již snad probíhají, nebo budou brzy probíhat personální pohovory ohledně změn hodností, lze doporučit těm vojákům, kteří z jakýchkoli důvodů zásadně nesouhlasí se snížením hodnosti, aby svůj nesouhlas vyjádřili písemně přímo do záznamu o provedeném personálním pohovoru (např. „Nesouhlasím se jmenováním do nižší hodnosti“).

Pokud by snad některý ze služebních orgánů tvrdil, že není možné nic dopisovat do záznamu o personálním pohovoru, pak odkážeme na vyjádření ředitele Ředitelství personální podpory plukovníka gšt. Ing. Pavla Rybáka čj. 1281/2009-4614 ze září 2009, kde je stanoveno, že do záznamu o personálním pohovoru je možné dopisovat vyjádření dotčeného vojáka (viz také příloha pod článkem).

Vzhledem k tomu, že předpokládané rozhodnutí ve věcech personálních je úkonem služebního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti dotčeného konkrétního vojáka, podléhá takové rozhodnutí soudnímu přezkumu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. Pokud by snad i přes výslovně uvedený nesouhlas se snížením hodnosti byl příslušnými služebními orgány vydán rozkaz o jmenování do nižší hodnosti, musel by se voják proti takovému rozhodnutí do 15-ti dnů od doručení tohoto rozhodnutí odvolat (pokud by bylo odvolání přípustné, což musí být v rozhodnutí uvedeno). Pokud by odvolání přípustné nebylo, přichází v úvahu přímo podání žaloby ve správním soudnictví na přezkum takového rozhodnutí. Tato žaloba pak musí být podle § 151 zákona č. 221/1999 Sb. k soudu podána do 30-ti dnů od nabytí právní moci rozhodnutí.

Zbývá ještě upozornit na důsledky odmítnutí souhlasu se jmenováním do nižší hodnosti. Může se stát, že pro vojáka nebude z výše uvedených důvodů jiné služební zařazení a bude muset být propuštěn ze služebního poměru. Tuto skutečnost lze také dovodit z čl. IV bod 2.2.5. Pokynů: „Nelze-li vojáka zařadit podle bodu 2.2.1 ani 2.2.2, nabídne služební orgán vojákovi služební zařazení na volné systemizované místo, pro které je NV stanovena hodnost nižší, než hodnost, která by na rušeném systemizovaném místě náležela vojákovi k 1. 1. 2011 (viz bod 2.2.1). Souhlas se jmenováním do nižší hodnosti musí voják vyjádřit při personálním pohovoru. V tomto případě je nutno postupovat podle § 7 odst. 4 zákona. Pokud se jmenováním do nižší hodnosti voják nesouhlasí, nastanou podmínky pro jeho propuštění z organizačních důvodů podle § 19 odst. 1 písm. e) zákona.“

Při propuštění z organizačních důvodů se výsluhové náležitosti nijak nekrátí a vojákovi je započítána doba, která mu zbývá do skončení původního závazku v rozsahu 50%.

Že ministerští úředníci skutečně kašlou na zákony a práva vojáků si na samotný závěr ukážeme na čl. V. bod 1 Pokynů, kde se hovoří o tom, že voják má povinnost požádat o osvědčení fyzické osoby na stanovený stupeň utajení. Rozhodně to není pravda. Pokud nechce, o osvědčení rozhodně žádat nemusí. Pokud by ale bylo toto osvědčení jako podmínka pro zařazení na systemizované místo a voják by o ně nepožádal, musel by být zařazen na jiné systemizované místo, kde se osvědčení nevyžaduje nebo propuštěn podle § 19 odst. 1 písm. c) zákona č. 221/1999 Sb. a to taktéž s veškerými výsluhovými náležitostmi. Ale o tom je již starší článek na tomto webu.

 

Na samý závěr si dovolíme úvahu, proč Ministerstvo obrany svými Pokyny nabádá služební orgány k porušování zákonů a nerespektování práv vojáků. Při hledání odpovědi je možno opět vyjít ze samotných Pokynů a jejich čl. V. kde se mimo jiné píše: „…Všechny služební orgány a jejich personální orgány jsou povinny spolupracovat tak, aby podle výše uvedeného byl zařazen maximální počet vojáků. … K maximální eliminaci propuštění vojáků z organizačních důvodů, jsou vedoucí zaměstnanci přímo podřízení ministrovi obrany povinni nejpozději do 31. srpna 2010 nahlásit řediteli ŘePP vojáky, které se nepodaří k 1. 1. 2011 služebně zařadit.“

Zdá se, že ministerským úředníkům dochází, že někteří vojáci se zřejmě rozhodli raději opustit řady AČR.

 

Komentáře k tomuto článku je možno psát ve fóru tohoto webu.